|
|
Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí
Charvátová, Běla ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Srdeční selhání (HF) je považováno za jednu z největších výzev současné medicíny. Jelikož se jedná o hlavní příčinu úmrtnosti ve vyspělých státech světa, je naprosto zásadní porozumět tomuto onemocnění. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) představuje polovinu případů HF. Přestože byla tomuto onemocnění v posledních letech věnována značná pozornost, stále o jeho patofyziologii a způsobech léčby víme málo. Nejen že dochází u tohoto syndromu k poškození funkce srdce, ale zároveň může poškodit i ostatní orgány jako plíce, ledviny, kosterní svalstvo atd. Dříve se toto onemocnění nazývalo diastolické srdeční selhání, neboť v jeho důsledku dochází k narušení schopnosti srdce relaxovat a plnit se během diastoly, tedy dochází k rozvoji diastolické dysfunkce. Pro HFpEF je typická přítomnost doprovodných onemocnění (komorbidit), které mohou výrazně zhoršit průběh onemocnění. Mezi takové komorbidity patří hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, obezita, chronické selhání ledvin, plicní hypertenze atd. Toto spojení s dalšími onemocněními komplikuje léčbu kvůli vysoké heterogenitě pacientů s HFpEF. Potřeba specifické léčby pro každou skupinu pacientů si žádá i dostatečně kompatibilní animální modely ve výzkumu. Tato práce se v první polovině věnuje shrnutí HFpEF včetně patofyziologie, diagnózy a...
|
|
|
Kardiální selhání v přednemocniční péči
BEDNÁŘOVÁ, Nicola
Bakalářská práce je na téma kardiální selhání v přednemocniční péči. V teoretické části je popsán převodní systém srdeční a anatomie srdce pro snazší pochopení dějů při kardiálním selhání. Dále jsou popsány jednotlivé typy srdečního selhání, jejich projevy, léčba a komplikace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů při levostranném srdečním selhání v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů při pravostranném srdečním selhání v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastních střediscích Tábor a Jindřichův Hradec. Výsledky byly následně kategorizovány do dvanácti kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí o tom, co je kardiální selhání. Dokážou vyjmenovat i jednotlivé typy, ale jednotlivé příčiny už tak dobře neznají. Také s projevy a terapií měli určité problémy a jejich odpovědi se velmi často neshodovaly na základních vědomostech. Zkušenosti s diagnózou kardiálního selhání nemají všichni dotazovaní, ale téměř všichni se shodli, že z této diagnózy mají strach, který je oprávněný. K zamyšlení je skutečnost, že zaměstnavatel doposud nezařadil kardiální selhání v posádce RZP do programu svých školících akcí, aby zmírnil obavy záchranářů a zároveň rozšířil jejich povědomí o tomto onemocnění.
|
|
|
Úloha hypoxií indukovaného faktoru-1α v rozvoji chronického srdečního selhání
Kordač, Petr ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Vebr, Pavel (oponent)
Transkripční faktor hypoxií indukovaný faktor 1α (HIF-1α) je klíčový regulátor fyziologických a buněčných adaptačních procesů při nedostatku kyslíku. Za hypoxie (nebo ischemie) se hladina HIF-1α zvyšuje v důsledku inaktivace HIF-1α degradujících enzymů prolyl hydoxyláz. HIF-1α také hraje významnou roli při spouštění protektivních buněčných a metabolických dějů v srdci za různých patofyziologických podmínek. Zdá se, že stabilizace HIF-1α se může uplatňovat při omezení škodlivých remodelačních procesů spojených s rozvojem chronického srdečního selhání (CHF). Cílem bakalářské práce bude shrnout poznatky o úloze HIF-1α při rozvoji CHF.
|
|
|
Péče o pacienta s chronickým srdečním selháním
FORMÁNKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se týká problematiky ošetřovatelské péče o pacienta s chronickým srdečním selháním. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienty s chronickým srdečním selháním, druhým cílem bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s chronickým srdečním selháním. Cíle byly splněny pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty, kteří mají chronické srdeční selhání a se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení intermediální péče a na ambulanci srdečního selhání. Výzkumným šetřením bylo dosaženo zajímavých výsledků. Respondenti měli malé povědomí o klasifikaci dle NYHA, ale znalost onemocnění byla na dobré úrovni. Sestry i pacienti se shodovali v opatřeních, která se provádějí při příjmu pacienta s chronickým srdečním selháním na oddělení, objevovaly se zmínky o ukládání do Fowlerovy polohy, EKG, odběry krve a další vyšetření. Sestry poznatky doplnily o odbornější informace, ale s pacienty se shodovaly. Nejlepší byla znalost režimových opatření mezi pacienty. Efektivnost edukace sestrami o režimových opatřeních se odrazila v odpovědích pacientů. Pacienti věděli, jaká opatření se jejich onemocnění týkají, co by měli změnit a čemu se naopak začít věnovat. Dle získaných odpovědí hrají nejdůležitější roli v rámci režimových opatření omezení kuchyňské soli, snížení příjmu tekutin a nekouření. Zpracováním bakalářské práce vznikla informační brožura, která může sloužit zdravotnickému personálů, studentům zdravotnických oborů nebo pacientům s chronickým srdečním selháním. Najdou v ní: Co je to chronické srdeční selhání, co ho způsobuje, jaké má onemocnění příznaky, klasifikaci dle NYHA, jaká je prevence u onemocnění, farmakoterapii, režimová a dietní opatření, postup při příjmu pacienta k hospitalizaci a další.
|
|
|
Vliv fyzioterapie na kardio-respirační parametry u pacientů s chronickým srdečním selháním indikovaných ke kardiochirurgické intervenci
MELECHOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá problematikou předoperační fyzioterapie u pacientů s chronickým srdečním selháním, kteří jsou indikováni ke kardiochirurgické intervenci a popisem fyzioterapeutických postupů využitých před operací a po ní. Kardiovaskulární onemocnění je ve vyspělých zemích stále hlavní příčinou morbidity a mortality. (UNIFY, 2008) Zlepšená léčba akutních stavů umožňuje, aby více nemocných dospělo do stádia chronického srdečního selhání. (Špinar, Vítovec, Hradec, 2012) Chronické srdeční selhání (CHSS) je označení pro řadu symptomů, které jsou způsobeny narušením srdeční práce. Jedná se o poruchu, u které i přes dostatečné plnění komor klesá minutový výdej srdeční a srdce není schopno krýt metabolické potřeby tkání (přívod kyslíku a živin a odstraňování oxidu uhličitého a metabolických zplodin). (Štejfa a kol., 2007) V teoretické části je popsána anatomie srdce, fyziologie srdce a krevního oběhu, chronické srdeční selhání, reakce a adaptace organismu na tělesnou zátěž, kardiovaskulární rehabilitace a fyzioterapeutické postupy prováděné před operací a po ní. Praktická část bakalářské práce je provedena metodou kvalitativního výzkumu s použitím technik: anamnéza, kineziologický rozbor a analýza dat. Výzkumný soubor byl tvořen 2 pacienty Kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., kteří byli indikováni ke kardiochirurgické intervenci. Celková doba výzkumu činila 4 týdny.Prvním cílem této práce bylo zmapovat vliv předoperační fyzioterapie na kardio-respirační parametry a kondici pacienta. Druhým cílem bylo popsat fyzioterapeutické postupy prováděné před operací a po ní. Pro výzkum jsem zvolila dvě výzkumné otázky: 1. Jaký vliv má předoperační fyzioterapie na kardio-respirační parametry u pacientů s chronickým srdečním selháním? 2. Jaké jsou možnosti fyzioterapeutických postupů před operací a po ní? Předoperační fyzioterapie probíhala 5x týdně po dobu 1 měsíce v domácím prostředí pacienta. Zahrnovala pohybovou terapii, respirační fyzioterapii a relaxační metody. Před každou tréninkovou jednotkou a po ní byly odebrány vybrané kardio-respirační parametry. Výsledky terapie jsou zpracovány formou kazuistik. Součástí bakalářské práce je i seznam použité literatury, klíčových slov a použitých zkratek. Dále obsahuje obrázkové přílohy a grafy. Práce může být přínosem pro fyzioterapeuty, laickou i odbornou veřejnost a pro další možný výzkum v dané problematice.
|
|
|
Verifikace poznatků o self-managementu u pacientů se srdečním selháním
VOJTĚCHOVÁ, Veronika
Chronické srdeční selhání je onemocnění se stále se zvyšující incidencí, které vyžaduje náročnou a adekvátní péči. Nepříznivou prognózu onemocnění významně ovlivňují opakované kardiální dekompenzace. Jedním z úkolů ambulantní péče je snaha redukovat počet hospitalizací pro kardiální dekompenzaci, a to nejen komplexní diagnostikou a léčbou, ale také zajištěním důsledné edukace pacientů a jejich rodiny. Cílem práce bylo zjistit a porovnat u pacientů s chronickým srdečním selháním jejich informovanost v péči o sebe sama v rámci sekundární prevence. K naplnění cíle byly stanoveny 3 hypotézy a 3 výzkumné otázky. Teoretická část popisuje doporučená režimová opatření u nemocných s chronickým srdečním selháním, specifika v poskytování péče o nemocného a úlohy sestry při zajišťování výchovně-vzdělávacího procesu. V praktické části práce jsou charakterizovány použité metody, výzkumný soubor a realizace šetření. K naplnění výzkumného cíle byl uskutečněn sběr empirického materiálu pomocí kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. V kvantitativním výzkumném šetření byli osloveni pacienti s chronickým srdečním selháním prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Celkem bylo distribuováno 260 dotazníků do šesti ambulancí srdečního selhání. K vyhodnocení bylo použito 183 relevantně vyplněných dotazníků. Získaná data byla zpracována deskriptivní statistikou. K testování hypotéz byl použit "Pearsonův Chí-kvadrát test" a "t-test". Sběr kvalitativních dat se uskutečnil technikou polostrukturovaného rozhovoru na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor reprezentovaly všeobecné zdravotní sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení. S tímto šetřením souhlasilo 6 z 9 oslovených respondentek. Odpovědi byly zaznamenány na diktafon, následně přepsány, kódovány a kategorizovány. Analýza dat byla uskutečněna pomocí metody "vyložení karet". V kvantitativní části byly zvoleny následující hypotézy: 1. Pacienti s chronickým srdečním selháním znají příznaky srdeční dekompenzace. 2. Pacienti s chronickým srdečním selháním dodržují režimová doporučení v souvislosti s následnou léčbou. 3. Pacienti s chronickým srdečním selháním si denně kontrolují v rámci self-monitoringu hmotnost, krevní tlak a pulz. Ze šetření vyplynulo, že pacienti mají nedostatečné znalosti o příznacích možné dekompenzace srdečního selhání. Je to alarmující jev o to více, že právě tato neznalost příznaků dekompenzace srdečního selhání může způsobit nesprávné vyhodnocení závažnosti situace, nepřiměřenou reakci nemocného a tím i opoždění poskytnutí adekvátní léčby. Při zjišťování dodržování režimových opatření dotazovaní uvedli, že neužívají tabákové výrobky a konzumují alkohol v omezené míře (nejčastěji 1 x týdně). Naprostá většina dotazovaných uvedla, že pravidelně užívá léky na srdeční selhání a zná termín následující kontroly v ambulanci. Součástí režimových doporučení jsou určitá dietní omezení, která se posuzují dle aktuálního stavu výživy nemocného. Dotazovaní preferují doporučované potraviny před nevhodnými, nedodržují však neslanou dietu ani optimální frekvenci stravování. Většina dotazovaných dle provedeného šetření také nevykonává pravidelnou fyzickou aktivitu. Velké nedostatky byly shledány v provádění self-monitoringu. Dotazovaní si denně nemonitorují tělesnou hmotnost, krevní tlak ani pulz. V kvalitativním šetření byly předmětem zkoumání následující otázky: 1. Učíme pacienty s chronickým srdečním selháním to, co potřebují vědět? 2. Jsme jako nelékařští zdravotničtí pracovníci schopni účinně předávat informace pacientům? 3. Jak probíhá výchovně-vzdělávací proces? Na základě všech použitých metod bylo zjištěno, že výchovně-vzdělávací proces je ve většině případů doménou lékaře. Sestry provádí edukaci nemocného pouze v rámci svých možností...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním
GEGNEROVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá chronickým srdečním selháním, které se označuje jako stav, kdy srdce selhává jako pumpa. Onemocnění představuje medicínský, společenský i ekonomický problém. Využívá se mnoho diagnostických metod. Léčba je zaměřena na ovlivnění symptomů a na ovlivnění výskytu a progresi onemocnění. Do léčby patří režimová opatření, neodmyslitelná farmakoterapie a chirurgická a přístrojová léčba. Část práce je věnována roli sestry a potřebám pacientů. Ošetřovatelská péče je zaměřena na celkový stav pacienta. Kvalitní ošetřovatelskou péči sestra nemůže provádět bez komunikace, používá ji jako součást své profesionality. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly zaznamenávány do kazuistik. Na základě kazuistik byla vytvořena kategorizace dat v tabulkách, jež obsahuje nejdůležitější výsledky. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentů s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly získány od hospitalizovaných pacientů v Nemocnici České Budějovice a.s. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Z výsledků výzkumu byly získány poznatky, které poskytují informace týkající se specifických potřeb pacienta a omezení vzniklých v souvislosti s onemocněním. Tato bakalářská práce může být zdrojem informací nejen pro pacienty, kteří trpí chronickým srdečním selháním, ale i pro zdravotní sestry a studenty zdravotnických oborů. Díky získaným poznatkům může být ošetřovatelská péče poskytována kvalitněji a na profesionální úrovni.
|
host ::
RSS.